Patterdale teriér - od r. 1999

Něco o plemeni 

Zkušenosti s tímto plemenem: PAT je malý psík (33 - 38 cm) vyšlechtěný původně v Anglii k lovu lišek, mývalů a jezevců v norách. Jeho povaha je zcela teriérská - je živý a bystrý. Někdy se o něm říká, že je povahově "malý pittbul", já bych řekla, že je tam jistá podobnost v tom, že PAT je hodný (až velmi submisivní) k lidem a nepřátelský k ostatním psům a zvířatům - v tomto je nutno jej vychovat, případně konfliktním situacím předcházet. Ale zatímco nesprávně vedený pittbul může být nebezpečný i lidem, nevím o žádném PAT, který by napadal člověka. Nicméně i kdyby PAT někoho pokousal, následky by samozřejmě nebyly tak tragické jako u pittbula. PAT jsou i výbornými kamarády dětí.   

PAT je dosti dominantní vůči jiným psům, takže se nedoporučuje trvalé spolužití více jedinců ve smečkách (a to bez ohledu na plemeno. PAT se zpravidla nebude podřizovat ani psovi mnohem většího plemene než je sám). Psi jsou schopni do jisté míry spolu venku pracovat, ale na „bydlení“ je lépe mít pro každého zvláštní kotec - maximálně lze kombinovat fenu se psem. Už malá štěňátka se spolu rvou docela brutálně, takže není výjimkou, že z domu obvykle odchází k novým majitelům už s většími či menšími šrámy. PAT je i dobrý hlídač. Pod tím si mnoho lidí představí psa, který "řve" kvůli všemu, ale PAT většinou není zbytečně uštěkaný, takže když už štěká, vždycky to něco podstatného znamená.

PAT se zdá ideálním psem pro dnešní myslivost. Používá se především k norování, kde se ostrostí může srovnávat s jagteriéry. Na povrchu jde o plemeno velmi ovladatelné a poslušné! Ve vztahu k majiteli se někteří jedinci jeví i jako vysloveně "měkcí" v povaze a tím spíš je s podivem míra jejich ostrosti vůči škodné. To dokáží být naprosto nekompromisní. Při výchově PAT je potřeba postupovat vlídně, ale důsledně. Po zlém se s ním nenadělá nic. Je možno jej používat k dohledávkám, naháňkám na černou zvěř i při vodní práci. Zkušenosti zatím ukazují, že plemeno - jako celek - není příliš hlasité na stopě. (Pozor! Je tím míněna teplá stopa zvěře na povrchu - zajíc, srnčí..., nikoliv hlasitost v noře!). Někteří jedinci jsou úplně němí, někteří sledují hlasitě pouze zvěř, kterou vidí. Jsou samozřejmě jedinci, kteří vykazují hlasitost tak, jak ji známe i u jiných plemen. Stopu zvěře PAT sleduje, ale velmi rychle se vrací. Je mu naprosto cizí několikahodinové pobíhání po lese a přebíhání ze stopy na stopu. Neustále si kontroluje, kde má pána. To je patrné i na naháňkách, kdy zpravidla psi nechodí tak daleko, aby vyhnali zvěř na 3 leče dopředu. V noře se PAT vesměs projevují hlasitě – pokud na to mají dostatek času. PAT většinou přechází do bleskového útoku, jen někteří jsou vyhaněči. U některých jedinců bývá i rozdíl v práci na cvičné noře a v přírodě.

Je také potřeba upozornit na to, že PAT vyspívá poměrně pozdě – až ve 2. roce věku. Není dobré jeho výcvik uspěchat a chtít po něm věci, na které ještě není dostatečně vyzrálý. Toto platí hlavně pro norování, kde později znamená lépe. PAT je pes nabitý energií, je velmi pohyblivý, již malá dvouměsíční štěňátka mají úžasnou koordinovanost pohybu a bystrost. Zevnějšek PAT je téměř bezúdržbový. Má krátkou, ale velmi hustou srst, která skvěle odpuzuje vodu. I ve sněhu je dosti pohyblivý, neboť není ověšen sněhovými koulemi jak vidíme např. u dlouhosrstých plemen. Srst je dobré občas pročesat kartáčem, jiná úprava není nutná. V období línání však srst ztrácí poměrně hodně, takže pro držení v bytě je potom nutné jej vyčesávat častěji.


Patterdale teriéři se začali uplatňovat i ve sportovní kynologii a dalších psích sportech. Např. skládají zkoušky pro malá plemena, běhají s úspěchem agility. PAT miluje míčky a dokáže za nimi běhat až neúnavně, někdy je trošku problém s jejich odevzdáváním, protože PAT se nechce jen tak vzdát své "kořisti", k jeho dalším oblíbeným hrám patří ta na přetahování (např. o peška apod.). Je jen dobře, pokud PAT má nějaké vyžití, i když to není třeba zrovna myslivost. Ale je to teriér a ti potřebují vybít energii.  


Využití patterdale teriéra pro myslivost v ČR

Nám, myslivcům a majitelům PAT, velmi zkomplikovala život novela zákona o myslivosti z r. 2001. PAT je plemeno neuznané FCI (mezinár. kynologickou federací). Vyplývá z toho, že nemůže získávat na mezinárodních akcích tituly CACIB (což je na mezinárodních výstavách) a tituly CACIT (což je kandidát na mezinárodního šampiona práce). PAT může získávat pouze CAC nebo CACT. Myslivcům to však nijak nevadilo, měli psa pro využití v myslivosti, chtěli hlavně skládat zkoušky, aby měli lovecky upotřebitelného psa. To bylo do začátku r. 2002, kdy začala novela platit. V novele zákona se však praví, že lovecky upotřebitelným psem může být pes loveckého plemene, po složení patřičných zkoušek a plemene uznaného FCI. A právě v tom jednom slově leží „zakopán pes“. Z hlediska tohoto zákona přestal být PAT považován za lovecky upotřebitelného. Tím pádem jej přestali pouštět ke zkouškám (kromě zkoušek vloh, ale ty nejsou o lovecké upotřebitelnosti, mají však význam z hlediska chovu). V současné době je tedy pro „patíky“ patový stav. Starší jedinci, kteří ještě v dobách platnosti starého zákona složili zkoušky a mají vydány patřičné certifikáty, případně vykonali nějaké zkoušky v zahraničí, stejně nemohou být mysliveckými sdruženími vykazováni jako lovecky upotřebitelní. Chovatelé PAT se snažili najít cesty jak tuto věc napravit, ale dokud nedojde k novele zákona, žádné výjimky nejsou možné. Otázkou ještě zůstává, jestli zákon bude otevřen, zda-li se vůbec změna ohledně PAT do zákona dostane. Přesto zájem některých myslivců o plemeno ještě stále je, říkají, že „potřebují psa na práci a ne na papíry". Problém je, když přijde začínající myslivec, který má podmínku ke vstupu do mysliveckého sdružení lovecky upotřebitelného psa. PAT se mu líbí, ale ode mne se dozví, že PAT nemůže být upotřebitelným, a tak zklamán odchází hledat jiné plemeno... 

 

Historie mého chovu patterdale teriérů 

Zkušenosti s jezevčíky mě tak nějak nasměrovaly k myšlence, že by nebylo špatné mít ještě nějakého teriéra. Jezevčík je sice vynikající lovec, ale v zimě je poněkud hendikepován při pohybu ve sněhu. Mrznoucí sněhové koule, nalepené po celém jezevčíkovi, mu značně ztěžují pohyb. Navíc jezevčík je všeobecně více náchylný k problémům s páteří, na nichž se velkou měrou podílí právě prochladnutí. A tak zbývalo si vybrat, který teriér by to měl být. Chtěla jsem psa ostrého na škodnou, mazlivého k lidem, poslušného a především „bezúdržbového". Tyto požadavky zcela naplňuje patterdale teriér. Je veliká škoda, že naši zákonodárci zněním zákona o myslivosti patterdala "zabili", tedy jej degradovali do role „voříška". Kvůli tomu je omezeno jeho využití v naší myslivosti a jeho chov se v ČR ubírá pomalu směrem k chovu "gaučáků", což je směr, se kterým se nemohu ztotožnit.  Čekám více než 12 let, že se něco změní... 

Mojí první fenou byla CECILKA Hod´s, nar. 9. 10. 1999, uhynula 15. 1. 2015. Jedna z nejlepších fen mého života!

CECILKA Hod´s
Narozena: 1999
Matka: Hod´s Brita
Otec: Hammonds Black Hole Nut

Výstavy:

NV Brno 2001: Vl + CAC + vít. tř. pracovní.

Oblastní výstava Třebíč 2003: V1 + vítěz tř. pracovní + oblastní vítěz

Práce:

BZ I.c. - vítěz s plným počtem bodů

Klubové BZH I.c. - vítěz s plným počtem bodů + CACT.

LZ II.c. (hlas 0, barva 3, ostatní 4).

N 84 bodů.

MSBL (SR) r. 2002 a 2003 4x II. c. (0.36 ZP. 0.26 ZP).

Fena pracovala v noře jako davič nebo vyhaněč, v praxi vyhnala několik lišek. 

 

Druhou mojí fenou byla červená ELIŠKA Srdcové eso. Mým snem bylo mít černou a červenou fenku a chodit s nimi společně lovit. Bohužel to šlo jen krátce. Na jednom z honů se dostaly do vzájemného konfliktu a od té doby nebylo možno je brát spolu ven.   

 

ELIŠKA Srdcové eso
Narozena: 2000
Matka: Brita Srdcové eso
Otec: Hammond´s Hod

Výstavy: NVP Brno 2001 vít. tř. otevřené+CAC+NV+vítěz Brna
Práce: ZV II.c.

 

Eliška uhynula po těžkém porodu v r. 2006. Měla několik vrhů, do chovu se prosadil zejména Zoran Zwi-Le-Ro, jeden z mála patíků, který složil m.j. i PZ.

V mém chovu XENA Zwi-Le-Ro. (2002 - říjen 2012).

Xena byla nižšího vzrůstu což jí umožňovalo práci prakticky v jakékoliv noře. Byla neúnavný norník. 

 

XENA Zwi-Le-Ro
Narozena: 2002
Matka: Cecilka Hod´s
Otec: Nuttall´s TARKA

Mv Č. Budějovice 2003 Výborná 3
MSBL (SR) I.c. – vyhaněč + II. c. - davič

 

 

 

Současnost mého chovu patterdale teriérů

Začátkem r. 2008 do mojí ch. st. přibyl nový přírůstek – červená fenka AMULET For Luck Iseb, které říkáme LUCKA. Jejím otcem je Cairo od Svitavských pramenů, matkou je Hiris Zwi-Le-Ro. Získala jsem tak vnučku mojí původní feny Elišky Srdcové eso.

AMULET for luck Iseb
Narozena: 2007
Matka: Hirris Zwi-Le-Ro
Otec: Cairo od Svitavských pramenů

 

 

Lucka získala na oblastní výstavě známku "výborná".

V r. 2009 jsem se s Luckou zúčastnila zkoušek v norování na Slovensku, kde získala 2x II. cenu svými bleskovými pracemi jako davič. Občas se s ní účastním neoficiálních treninků, kde předvádí stabilní výkony - rychlé chvaty MM. Lucka je v noře nekompromisní, na povrchu velmi ovladatelná. Začala jsem ji vodit na hony do naší bažantnice, mým cílem bylo, aby Lucka vyháněla bažanty zejména z křoví, kam se výmarák nedostane. Ale Lucka mě mile překvapila, kdy asi na pátém honu sama od sebe přinesla bažanta. Od té doby nejen slídí s vrozeným neúnavným temperamentem, ale i dohledává střelené i jen postřelené bažanty, které sama aportuje. 

Lucka je jeden z mála PAT, který není konfliktní vůči ostatním psům.

Od r. 2015 je Lucka "v důchodu".

Nyní mám chovnou fenu WEBBI Zwi-Le-Ro - červená, z posledního vrhu Lucky (narozena 2015), jejímž otcem je červený pes Cak z Oklikova. Webbi obdržela na klubové výstavě VD.